LETO'S na ZÁPADĚ

Přišla mi pozvánka od mé instruktorky Míši Machartové na sraz do Lhoty u Stříbra. Připravený program, možnosti výletů v okolí a také nevelká vzdálenost nedala moc rozhodování o uskutečnění.  Celý natěšení na příjemný víkend vyrážíme do Lhoty. Vše máme s sebou. Krosna, modely letadel, karavan i dobrou náladu. Je čuďák, že i psi se perou o stín. Přijíždíme na místo a po domluvě parkujeme na ranči. Zde je už partička natěšených krosnařů se slovy jde se na to. Tak i já odjíždím na přilehlé letišťátko. A ejhle vysoká tráva. Tak to bude oříšek. Malá kolečka a malé zkušenosti. Přesto jdu na to. Vidina vysoké trávy mi říká co nejdříve se odlepit. První pokus nic. Druhý také nic. Krosna bojuje a já též. Tak třetí a konečná v oranici. Prostě jsem to brzdil v domnění, že zvýším vztlak, ale vlastně jsem jen vláčel křídlo za sebou. Na to fakt SÓlO nestačí. V tom přichází Stoupa se slovy,,Vždyť jsem ti říkal, že to máš zkusit tam dál. Je tam nižší tráva". Přípravy na další start a jde se na to. Plný knedlík a nic, já stojím. Říkám si co se děje. Jsem někde zaklíněný? Ohlížím se a vidím. Tudy na to. Pavel mi drží křídlo. Pouští a následuje  raketový start. Konečně jsem tam. To byla paráda. To jsem ještě netušil co mě čeká. Vidím, že všichni jsou už na zemi, tak to bych měl taky. Okraj letiště začíná lesem, tak pravá srovnat a k zemi. Ejhle to se to kejve. Rozhodnutí bylo přistát. Jiná myšlenka neé. Pravé kolo na zem, odražení na levé a pak asi ještě jednou. To už nevím. Prostě brutál. Ohnutá poloosa jinak dost dobrý. Večerní pivko v tamním cyklocentru potom přišlo vhod. Také tam dorazila Míša a J. Bušek ze zakončeného kurzu a podělili se s námi o zážitky z cesty, které jim připravila bouřka. Po naplnění igelitek(petek) zlatavým mokem se odebíráme na ranč k ohništi. Na kameni nám Pavel připravil vítečné bramboráčky. Zanedlouho přišla buřina jako prase, tak rychle do karavanu. Praskalo to všude. Sobota propršela, ale nápad Kamči jet do Dolní Polžice na pizzu byl skvělý. Byla to ňamka. Další den foukalo a tak jsme jen tak trochu pomáhali na ranči. Manželka zametala, syn a Bušek tlačil válec sena a já přemisťoval hnůj z bodu A do bodu B. Nakonec jsme se šli pomazlit s koníky. Protože to nevypadalo na večerní létání, tak jsme to zabalili a jeli dom. I tak to byl příjemný víkend mezi skvělými lidmi. Příště jedem zas.

Fotky jsou zde: